Iva Kopecká

Cílem tohoto projektu bylo vytvořit celkový koncept spojený se světlem, přičemž hlavním záměrem nebylo pouze vytvořit tradiční svítidlo, spíše navrhnout zážitek spojený se světlem. Zaměřili jsme se na interaktivitu, atmosféru a působivost světla v prostoru.
Cílem mé práce je analyzovat emoce jednotlivců žijících ve válečných zónách, zejména těch, kteří jsou proti konfliktu, ale ocitli se v situaci, kdy nemohou danou oblast opustit. Jsou zde uvězněni například z finančních či situačních důvodů.
Práce se snaží zachytit pocit bezmoci a zobrazit ho jako skleněný plášť, který se snaží protrhnout skrze kovové mříže. Zároveň zdůrazňuje, že jediným zdrojem naděje je světlo, které se dostává ven a symbolizuje konec utrpení. Fyzické uvěznění jedinců je metaforicky vyjádřeno betonem s roxory, což odkazuje na destrukci vybombardovaných měst.
Takto propojené prvky vytvářejí silný vizuální a emocionální výraz, který má oslovit pozorovatele tak, aby se vcítil do takovéto, pro nás nepředstavitelné, pozice.