Pot může odhalit reakce tvého těla na nemoci, stravu, zranění a stres. Zařízení Caretaker používá nově vyvíjenou technologii, která využívá neinvasivní cesty jak spočítat koncentraci biomarkerů v těle. To vše pomocí potu. Monitorování hladin těchto biomarkerů probíhá skrze sensory, které jsou umístěny vespodu zařízení, aby byly v těsném kontaktu s kůží. Zjištěním množství biomarkerů v těle můžeme pozorovat dehydrataci, blížící se zánět, glukózu a další. Zařízení je vybaveno i teploměrem, měřičem tepu či okysličení krve.
Všechny statistiky ve tvému telefonu pomocí aplikace Caretaker+ .
Komentář poroty: Tomáš Bárta
Autor projektu popisuje osobní příběh nemoci svého synovce, který byl impulzem pro návrh produktu. Chápeme, že původně zamýšlel použití produktu spíše pro mladší věkové kategorie a tudíž svůj zájem směřoval k neinvazivním metodám zjišťování hodnot biomarkerů. Chtěli bychom v tomto základním bodě projektu však vznést polemiku ohledně jiných metod zjišťování, například z intersticiální tekutiny, která obklopuje buňky ve tkáni pod kůží. Tato metoda je sice invazivní, ale bezbolestná. Na trhu existuje již několik produktů, které ta-kovou metodou zjišťují hodnoty glukózy v krvi a usnadňují tak život diabetikům. Využití této metody ke zjišťování i dalších hodnot bi-omarkerů by mohlo být ze své podstaty přesnější. Myslíme si, že analýza potu je stále ještě vhodnější pro zkoumání specifičtějších hodnot a dlouhodobějších vlivů. U tohoto projektu vznášíme otázku, zda k analýze dětského onemocńění, existují rychlejší metody monitoringu, které by poskytovaly aktuálnější a přesnější data než měření biomarkerů skrze pot. Vývoj v oblasti měření biomarkerů skrze pot se ubírá směrem k dočasným ne příliš nápadným nálepkám na kůži opatřených senzorem a využívající systém mikrokapilár. Autor William Meyers šel cestou spíše opačnou, kdy na sebe produkt poutá pozornost výraznou estetikou připomínající dotek nebo rozvibrování klidné hladiny. Těžko se hodnotí projekt, který je založen na technologii, která není ještě zcela prozkoumána. Každopádně by bylo zajímavé kdyby se autor pokusil navázat spolupráci v rámci ČVUT s nějakým kolegou z Fakulty biomedicínského inženýrství. Dokážeme si představit nějaký start-up vzniklý právě mezioborovou spoluprací v rámci fakult ČVUT. Projekt jsme vybrali z celé škály různorodých projektů v rámci zadání ateliéru Mariana Karla „na tělo“, protože si myslíme že má velký potenciál na hlubší rozpracování.
